V kanceláři paní ředitelky, aneb mé benefiční začátky

Na začátku roku 2019 jsem seděla v kanceláři ředitelky Apropa Jičín Jitky Králové a popisovala jsem jí svou vizi benefice pro tento rok. Bylo mi 25 let a v mnoha odhledech jsem neměla tušení, co mě čeká a o jak velkou událost se jedná. Jitku jsem v té kanceláři přesvědčila a ona do mě vložila svou důvěru. Po letech jsem si uvědomila, jak je důležité nalézt na počátku profesního života někoho, kdo Vám svěří svou důvěru a nechá vás tvořit. Každý rok jsem pak přicházela s dalšími a dalšími tématy, které byly pro mnohé z říše nepochopitelných snů a které se v listopadu staly skutečnými.

Benefice není jeden den, je to celoroční proces

Možná ještě důležitější než samotná benefice pro mě je celoroční proces příprav. S klienty a pracovníky se scházíme během roku, společně tvoříme příběh benefice, zkoušíme a vytváříme rekvizity. Ačkoliv se jedná o náročný proces, mně osobně přináší mnoho. Tvořit s někým tak bezprostředním, jako jsou lidé s postižením je radost a přináší to další inspiraci. Když jim přijde něco vtipné, smějí se nahlas a bez ostychu. Když jim přijde něco hloupé, řeknou to narovinu. V mnohém bychom se od nich mohli učit, podobně jako od dětí.

Komplexní proces

Tvorba benefice je pro mě velmi komplexní proces, který začíná výběrem tématu, následuje sepisování scénáře, zkoušení a nakonec režírování v divadle. Snoubí se zde práce jak s profesionálními performery a muzikanty, tak s klienty a pracovníky sociální péče, kteří s vystupováním na pódiu či před objektivem kamery nemají žádnou zkušenost. Za těch sedm let jsem se naučila odhadnout, v jaký moment je třeba udělat kompromis v umělecké představě a kdy naopak trvat na svém a snažit se všechny zúčastněné posunout lehce za jejich komfortní hranice. 

Benefice s autorským tvůrčím přístupem

Na benefici Apropa mi přijde jedna věc unikátní. Je totiž vzdálená představě formátu benefic jako pásma krátkých výstupů zasazených do nablýskané ceremonie v rámci níž se prezentují jednotlivý sponzoři. Během roku se celá organizace zapojí do procesu tvorby autorského divadelního či filmového díla, které se během benefičního večera předvede. Sponzoři a rodiny mají možnost poznat pracovníky i klienty v různých situacích. Vnímám ji zároveň jako jedinečnou kulturní událost, kdy profesionální performeři společně s klienty a sociálními pracovníky vytvoří společné dílo. Prolíná se tu pro mě svět kultury a svět sociální péče. A to je mým dlouhodobým cílem, hledat průniky světa umění s dalšími oblastmi. Nehrát pouze pro poučené diváky, ale vystavovat tvůrčí proces celé společnosti. Děkuji organizaci Apropo a její ředitelce Jitce Králové za její odvahu hledat nové cesty.